Starobní důchod
12.10.2005 2595 Views

Starobní důchod

Otázky a odpovědi I

Která vyhláška či zákon stanovuje možnost přivýdělku při starobním důchodu?
Problematiku souběhu starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon“).

Kolik si lze přivydělat ke starobnímu důchodu?
Výše výdělku poživatele starobního důchodu není omezena. Podmínkou pro výplatu starobního důchodu v souběhu s pří-jmem z výdělečné činnosti je pouze skutečnost, že pracovněprávní vztah, který zakládá účast na pojištění, byl uzavřen na dobu nepřesahující jeden rok.

Má důchodce, který třeba pracuje někde na kratší úvazek, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti nárok na nemocenskou? Musí si platit sociální pojištění?
Pokud jde o nárok na nemocenské dávky, pak se podle § 21 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu nemocenské poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání). Každý občan, který je z titulu své činnosti jako zaměstnanec účasten nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění, je povinen platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve stejné výši jako ostatní zaměstnanci. Skutečnost, že je poživatelem plného invalidního či starobního důchodu, je irelevantní. Uvedená zásada (všichni zaměstnanci platí stejné pojistné) byla přijata proto, aby nedocházelo ke zvýhodňování konkrétních skupin zaměstnanců (nižšími odvody za ně odváděnými) na trhu práce. Problematika zdravotního pojištění spadá do kompetence ministerstva zdravotnictví.

Je třeba jen upozornit, že výkon činnosti jakéhokoli zaměstnance (tedy i poživatele starobního či plného invalidního důchodu) v rámci dohody o provedení práce nezakládá účast na důchodovém ani nemocenském pojištění, a tudíž ani povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Poživatel takového důchodu, který by vykonával činnost na základě dohody o pracovní činnosti, by byl – stejně jako ostatní zaměstnanci „nedůchodci“ – účasten nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, v nichž by jeho příjem dosáhl stanovené výše.

Je možné, aby se zaměstnavatel domluvil se zaměstnankyní, která jde od ledna 2006 do důchodu, že ji nechá ještě rok v zaměstnaneckém poměru, protože to oběma tak vyhovuje?
Podmínkou nároku na výplatu starobního důchodu v souběhu s příjmem z výdělečné činnosti je, aby byl v souladu s § 37 zákona pracovněprávní vztah sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu 1 roku, lze-li jej podle zvláštních předpisů na tuto dobu sjednat.

Za sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku, lze pro účely důchodového pojištění považovat i změnu dosavadního pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou na pracovní poměr na dobu určitou, a to formou dohody o změně pracovního poměru (dodatkem k pracovní smlouvě ve smyslu § 36 odst. 1 ZP). Musí však přitom být zřejmé, že dochází ke sjednání změny dosavadního pracovního poměru uzavřeného na dobu neurčitou na pracovní poměr na dobu určitou, přičemž tato doba určitá musí být jednoznačně vymezena a nesmí přesáhnout jeden rok. Není-li v dohodě o změně pracovního poměru uvedeno, odkdy se pracovní poměr mění z doby neurčité na dobu určitou, počítá se doba jednoho roku ode dne sjednání změny.

Zaměstnavatel tedy musí se zaměstnankyní uzavřít dohodu o změně pracovního poměru na dobu určitou nepřesahující 1 rok nebo po skončení pracovního poměru uzavře nový pracovní poměr na dobu určitou nepřesahující 1 rok.

Previous ČSSZ je špičkovou evropskou institucí
Next Jednání o důchodové reformě pokračují

About author

You might also like

Důchody

Pověry o důchodové reformě

Je velký omyl, že by bylo možné provést nějaké zázračné opatření v důchodové oblasti, např. zavést povinné spoření, které zajistí, že se i při zhoršujících se demografických ukazatelích (stárnutí obyvatelstva)

Důchody

Změny v oblasti sociálního zabezpečení v roce 2006

1. ledna 2006 se mění některé právní předpisy, které se vztahují k sociálnímu zabezpečení. Změny se týkají důchodového i nemocenského pojištění a také osob samostatně výdělečně činných. Důchodové pojištění Od

Důchody

Smlouva ČR – SR v oblasti důchodů

V poslední době se média dosti věnují „česko-slovenské smlouvě“ o sociálním zabezpečení, jejímž účelem bylo mimo jiné zajistit po rozdělení ČSFR (1. 1. 1993) důchodové nároky českým a slovenským občanům