Neplač

Neplač

Příchod dítěte na svět změní život každé ženy. Nic už není a nebude jako předtím. Zhruba každá sedmá žena však kromě tradičních mateřských povinností musí zápasit i se závažným zdravotním problémem.
„Měla jsem poporodní depresi, která trvala asi půl roku. Byla jsem stále velmi unavená a často jsem plakala. Ale Sabinka, ta plakala ještě víc. (…) V těch chvílích jsem chápala matky, které zabijí své dítě. Ne, že bych to byla schopna udělat, ale najednou jsem pochopila, že je to možné. Vždycky jsem dceru musela dát hlídat mámě, jinak bych ji asi vyhodila z okna. „Těmito slovy popisuje své trápení s poporodní depresí známá česká baletka Daria Klimentová v knize rozhovorů se zajímavými ženami – matkami od české autorky Lucie Truhelková Rozhovory o matkách a mateřství.
Mluvme o tom
Poporodní depresi se nevěnuje příliš pozornosti, přestože není vzácností. Ne každá žena je po porodu automaticky šťastná, přestože si předtím jiné nepřála. Jak se poporodní deprese vyvíjí a projevuje?
Klinická psycholožka a psychoterapeutka Miroslava Heráková z Psychologického centra Košice vysvětluje, že mnoho maminek v poporodním období trpí obavami, výkyvy nálady, zvýšenou únavou nebo úzkostí, zda se budou vědět o děťátko postarat. Toto poporodní „blues“, rozladěnost, je krátkodobá změna v náladě způsobena i prudkým poklesem estrogenů a progesteronu a do několika dnů po porodu odezní.
Může to být io rok
Poporodní deprese se podle Heráková rozvíjí 6 – 12 týdnů po porodu, ale může se dokonce projevit i rok po porodu. „Pokud žena dlouhodobě trpí výčitkami svědomí, pocity úzkosti, selhání, samoty, sociální se izoluje, je podrážděná a neschopná se o dítě postarat, je třeba, aby s pomocí nejbližších co nejdříve vyhledala psychologa a psychiatra,“ říká Miroslava Heráková, která má s léčbou poporodní deprese bohaté zkušenosti.
Dodává, že zpočátku u matky dominuje spíše smutná nálada, později se může objevit pocit ztráty kontroly, hněv, projevy, že děťátko je nechtěné, že ho žena nedokáže milovat. „Poruchy spánku, nechutenství, fobické představy mohou vyústit do odmítání dítěte matkou,“ vysvětluje psycholožka. Neléčená poporodní deprese může trvat i několik let.
Vyhledejte odborníka
Jaké mohou být důsledky neléčené poporodní deprese? Častým důsledkem je zhoršené fungování maminky v jejím běžném životě, včetně zhoršené starotlivosti o dítě. Nejhorším ale může být podle psychiatra Matěje Ondruš z psychiatrické ambulance simaMENT v Bratislavě pokus o sebevraždu, či ublížení na zdraví či životě dítěte.
„I když pacientka trpí lehčí formou onemocnění, nelze předpokládat, jak se bude její stav dále vyvíjet. Proto je správné, pokud pacientka zda příbuzní vyhledají odbornou pomoc, „říká lékař a dodává, že při první konzultaci u odborníka se pacientka dozví o možné formě pomoci, což může být poradenství, psychoterapie či farmakoterapie.
A od čeho závisí, zda se u ženy poporodní deprese rozvine? Rizikovými faktory poporodní deprese jsou podle psycholožky léčená deprese nebo úzkostné poruchy v minulosti, předchozí depresivní epizody spojené s těhotenstvím, slabá sociální podpora okolí, „nechuť“ ke těhotenství a deprese v rodinné anamnéze.
Laktační psychóza
V souvislosti s obdobím u ženy po porodu se zvykne mluvit io tzv.. laktační pychóze. Čím se odlišuje poporodní deprese od laktační psychózy? Psycholožka Miroslava Heráková vysvětluje, že v současnosti se od pojmu laktační psychóza upustilo a používá se pojem poporodní psychóza, tj. vážné psychické onemocnění ohrožující život matky i dítěte.
Poporodní psychóza se objevuje 48 – 72 hodin až do několika týdnů po porodu. „Příznaky jsou podobné tzv.. normální psychóze: depresivní halucinace (hlasy) a stavy blouznění – bludy (maminka je přesvědčena, že děťátko je podvržené, že jeho nebo sebe musí nutně zabít nebo mu ublížit, umlčet ho. Doprovází ji ztráta kontaktu s realitou, silné zmatení, rozrušení, beznaděj a pocit viny. Tento stav vyžaduje hospitalizaci matky, „říká odbornice.
Jak se léčí
Pravidla při léčbě poporodní deprese jsou podle lékaře přibližně stejné jako v případě „obyčejné“ deprese. Postupuje se však opatrněji a zvažují se všechny přínosy a rizika jak pro matku, tak pro dítě. Pokud jde o lehčí formu, lékař doporučuje začít s psychoterapií.
Miroslava Heráková doplňuje, že existuje několik forem psychoterapie, které se využívají v léčbě poporodní deprese. Vybere se ten nejvhodnější s využitím z několika přístupů. „Psychoterapie je intenzivní, zpočátku 1 – 2x do týdne a trvá několik týdnů až měsíců,“ říká Heráková.
Při závažnějších formách přichází v úvahu hlavně farmakologická léčba, případně v kombinaci s psychoterapií. „Na rozhodování o zahájení farmakologické léčby mají vliv závažnost jednotlivých příznaků (např. smutek, úzkost, poruchy spánku, zhoršená koncentrace pozornosti, atd..), Fungování pacientky v jejím běžném životě av péči o dítě, av neposlední řadě stupeň ohrožení jejího života a života jejího dítěte, „vysvětluje psychiatr.
Kojení a léky
Mnohé ženy si zřejmě kladou otázku, zda nemůže děťátku uškodit, pokud kojící matka bude užívat léky. Lékař potvrzuje, že při zvažování léčby léky je nutné brát v úvahu fakt, že léčivo prostupuje při kojení do dětského organismu. Některá antidepresiva prostupují do mateřského mléka v menší míře než jiné, a tak se předpokládá menší vliv na organismus dítěte.
„Celkové množství antidepresiva, které dítě cestou kojení příjmu, je obecně malé. Toto množství se dá částečně ovlivnit i načasováním kojení vzhledem k době užití přípravku, či nabídnutím dítěti během kojení pouze určitou (úvodní) porci mléka. Přesto prostoupené množství léčivé látky může mít na dětský organismus nežádoucí vliv, a to ve formě akutních nežádoucích účinků či dlouhodobě na jeho vývin. Dosud shromážděné a vyhodnocené údaje z klinické praxe iz klinických výzkumů však zatím tyto obavy nepotvrzují, „říká lékař.
Dodává, že užívání antidepresiv a kojení se tedy jednoznačně nevylučují. Je však třeba postupovat opatrně, pečlivě zvážit všechny okolnosti a brát v úvahu i názor pacientky.
Psychiatr Matej Ondruš radí, co by si měli blízcí u novorodička všímat a jak jí mohou pomoci:
Pokud máte pocit, že s novorodička není něco v pořádku, otevřeně sas ní o tom promluvte.
Na rozhovor si najděte klidné prostředí a dostatek času.
Nejdůležitější je poslechnout si blízkou osobu bez předsudků, vnímavě a citlivě. Vyhýbejte se hodnocení, spíše se maminku usilujte pochopit a podpořit. Často si ani nejbližší nedovedou představit, jakými útrapami prochází.
Povzbuzování, utěšování či zlehčování situace zpravidla nepomáhá. Novorodička to jen utvrdí v přesvědčení, že její okolí nerozumí a zvětší to vzájemný odstup.
Důležité je nebát se hovořit io citlivých tématech, jako jsou strach o zdraví nebo život dítěte či myšlenky na smrt. Trpící se tím uleví a otevře se cesta k pomoci.
Vyhledání odborné pomoci neodkládejte, v nejlehčím případě se to může skončit konzultací a pocitem, že máme někoho, na koho se lze spolehnout.

Previous Senát vrátil PS návrh zákona o nemocenském pojištění
Next Je Česká republika státem přátelským k rodině?

About author

You might also like

Zdraví

Co byste měli vědět o dehydrataci

Zejména během léta často skloňujeme slovo dehydratace. Stále dokola se mluví o dodržování pitného režimu. Víme však o pití toho dost? O nezbytnosti dostatečného příjmu tekutin netřeba polemizovat. Odborníci často

Zdraví

Jaké děti se rodí anorektičkám?

Jaké děti se rodí anorektičkám? Mentální anorexie je typ poruchy příjmu potravy, která se týká diety nebo hladovění, aby nedošlo k přibývání na váze. Anorexie může být celoživotní, chronické onemocnění,

Zdraví

Tehotenstvo príznaky

Nie ste si istá či ste “v tom”? Sú spôsoby a príznaky, ako to zistiť. Zvyčajne sa tehotenstvo prejavuje nevolnosťou, únavou, zmenami nálad, častejšia potreba,zväčšenie prsníkov, ale hlavne vynechanie menštruácie.