K česko-slovenské smlouvě v oblasti důchodů
13.4.2005 1492 Views

K česko-slovenské smlouvě v oblasti důchodů

V poslední době se média dosti věnují „česko-slovenské smlouvě“ o sociálním zabezpečení, jejímž účelem bylo mimo jiné zajistit po rozdělení ČSFR důchodové nároky českým a slovenským občanům stejně jako občanům třetích zemí, kteří před rozpadem společného státu (před 1. lednem 1993) pracovali na jeho území. Po vstupu České a Slovenské republiky do Evropské unie se musí respektovat právo EU, které sice na jednu stranu předpokládá další uplatňování vybraných ustanovení smlouvy (například o hodnocení dob v bývalé ČSFR), na druhou stranu však výrazně posílilo princip rovného nakládání se všemi občany EU při aplikaci těchto ustanovení. Vzhledem k tomu, že stále panují nejasnosti o správném používání smlouvy a množí se stížnosti i ze strany těch, kteří pobírají důchod ze Slovenska, pokusím se vysvětlit, jak může Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) postupovat.

V obou nástupnických státech platil v době rozdělení stejný zákon o důchodech (č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení – tento zákon platil v ČR do konce roku 1995, v SR až do konce roku 2003). V obou státech platila stejná měna, lidé pracovali za přibližně stejné mzdy a důchodci pobírali přibližně stejné důchody.

Aby byly zajištěny oprávněné nároky osob z titulu jejich zaměstnání a aby byly závazky obou států v oblasti důchodů spravedlivě rozděleny, uzavřeli představitelé ČR a SR v roce 1992 Smlouvu o sociálním zabezpečení (č. 228/1993 Sb.). Ta rozdělila budoucí důchodové nároky odvíjející se od dob zaměstnání ve společném státě podle sídla zaměstnavatele k 31. 12. 1992. Po tomto datu už nesou příslušné nároky podle smlouvy oba státy podle toho, kde byl po roce 1992 pojištěnec pojištěn. K tomuto rozdělení nároků došlo mezi oběma státy dobrovolně a po vzájemné dohodě. Řešení bylo v souladu s principy mezinárodní koordinace sociálního zabezpečení i s právem EU.

Rozdělení federace přineslo rozdělení měny a také odlišný sociální a ekonomický vývoj. Důchody se podle českých a slovenských předpisů začaly stále více odlišovat. Čím dál více se liší podmínky nároku, způsob výpočtu, dokonce i druhy důchodů a v důsledku toho se stále objevují nové a nové skupiny osob, které se cítí aplikací pravidel dohodnutých ve smlouvě diskriminovány. Především lidé, kteří pobírají důchod ze Slovenska a žijí v ČR, mají pocit, že jim česká strana upírá jakési nároky získané za doby existence společného státu, a požadují vyrovnání nižších slovenských důchodů. Odvolávají se přitom na české občanství a trvalé bydliště na území ČR.

Jak už jsem uvedl výše, ČR se stala dne 1. 5. 2004 členem Evropské unie a jako taková musí respektovat právo EU. V oblasti důchodového pojištění není možné podle závazných koordinačních pravidel EU pro určení nároků na dávky používat ani pojem občanství, ani pojem trvalého bydliště. Vzhledem k tomu, že průběžně financované veřejné důchodové pojištění je založeno na nepsané mezigenerační smlouvě a výdaje na důchody se hradí v běžném roce z příjmů z pojistného vybraného v tom samém roce, nemůžeme hovořit o žádných získaných nárocích dříve, než jsou splněny všechny podmínky stanovené zákonem.

Požadavek na vyrovnání rozdílné úrovně důchodů tak nemůže Česká republika řešit v oblasti důchodového systému. De facto se jedná o požadavek na jakési vyrovnání rozdílů v důchodech vzniklých v důsledku odlišného vývoje v obou státech po rozdělení společného státu. Jakékoliv řešení v oblasti důchodového pojištění, v dobré víře zamýšlené přijmout ve prospěch českých nebo slovenských občanů, by totiž nebylo možno omezit pouze na vztahy mezi ČR a SR, ale muselo by být nutně aplikováno na všechny členské země EU a na další státy, se kterými má ČR uzavřeny dvoustranné smlouvy.

Požadavky na vyrovnání důchodů vyměřených podle slovenských předpisů na úroveň důchodů podle českých předpisů doposud české soudy vesměs odmítaly. V poslední době Ústavní soud (ÚS) zaujal ve věci aplikace smlouvy rozdílná stanoviska, aniž by přitom poskytl jednoznačné odpovědi na nabízející se otázky. Pokud bychom vycházeli ze zobecňujícího závěru nálezů ÚS z roku 2003 a 2005, pak bychom museli přiznat český důchod, případně vyrovnání slovenského důchodu do výše českého, všem pojištěncům, kteří po určitou dobu pracovali na území ČSFR. Museli bychom totiž, bez ohledu na smluvní úpravu platnou mezi oběma státy a akceptovanou i v rámci EU, uznat tuto dobu jako „dobu českou“. To by se týkalo například i lidí, kteří žijí na Slovensku a pobírají důchod od slovenského nositele pojištění, v jehož nároku a výši byla zohledněna doba do 31. 12. 1992 (a všem ostatním pojištěncům, ať žijí kdekoliv). Náklady na takovou aplikaci rozhodnutí ÚS by znamenaly více než 25 mld. Kč ročně ze státního rozpočtu ČR. Vzhledem k omezeným možnostem státního rozpočtu by bylo potřeba tyto finance získat, například zvýšením pojistného o téměř 3 %.

Rozdělení státu mělo vliv na téměř všechny oblasti života. V řadě z nich se obyvatelé ČSFR mohli cítit po zániku společného státu „poškozeni“ (například v rovině lidských vztahů, majetku, kultury apod.). Je jen velmi obtížné představit si, že nástupnický stát – ČR – by mohl či měl veškeré tyto „újmy“ odčinit, tím spíše v podobě nároků vznášených jako nezpochybnitelná veřejná práva. Přesto používala česká strana při řešení individuálních sociálně odůvodněných případů, kdy se do ČR přestěhovaly osoby, které měly nárok na důchod podle slovenských předpisů, ustanovení čl. 26 smlouvy o odstraňování tvrdostí. Podle zcela aktuální informace po 1. 5. 2004 slovenská strana odmítá možnost aplikace tohoto článku smlouvy a trvá na důsledném respektování pouze těch článků smlouvy, které se staly součástí komunitárního práva a které zřetelně rozdělují příslušnost k hodnocení dob zaměstnání v bývalé ČSFR mezi českou a slovenskou stranu.

Do doby jednoznačného vyjasnění záměrů ÚS v dané věci nemůže MPSV ani Česká správa sociálního zabezpečení, i vzhledem k výše uvedeným finančním dopadům, rozhodnout o dalším jednostranném postupu.

Previous Státní sociální podpora – letáky MPSV
Next Stav účtu sociálního pojištění - Schodek sociálního pojištění byl ke konci února 700 mil. Kč, očištěný účet byl ale ve 200mil. přebytku

About author

You might also like

Důchody

MPSV navrhuje zvýšit důchody v průměru o 412 Kč

MPSV předložilo vládě návrh na valorizaci důchodů od ledna 2005. Ministerstvo navrhuje zvýšit základní výměru důchodu o 90 Kč, tzn. z 1310 Kč na 1400 Kč. Procentní výměru důchodu navrhuje

Důchody

267 lidí by mělo letos oslavit 100 let, zvýší se jim důchod

O 1 000 korun se zvyšuje důchod lidem, kteří se dožijí 100 let. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení z prvního lednového týdne by jich v roce 2006 mělo být

Důchody

Od května začnou lidé dostávat zvýšené důchody pro bezmocnost

Od května začnou důchodci, kteří jsou částečně, převážně nebo úplně bezmocní dostávat vyšší důchody. Nařízením vlády č. 664/2004 Sb., se totiž od ledna letošního roku zvýšily částky životního minima a