Jakým směrem půjde důchodová reforma?
2.2.2004 1047 Views

Jakým směrem půjde důchodová reforma?

Reforma důchodového systému probíhá vlastně už od roku 1990. Základní kroky vedoucí k jeho modernizaci však musí být teprve uskutečněny. Vzhledem k tomu, že změny by měly mít trvalejší charakter, prvořadým a základním předpokladem zásadní důchodové reformy je dosažení shody všech parlamentních stran a sociálních partnerů. Tyto úpravy musí přečkat i případná střídání politických reprezentací. Akceptovatelnost reformy celou společností je neméně důležitá.

Jak vypadá český důchodový systém
Český důchodový systém tvoří v současné době dva pilíře, a to základní povinný, dávkově definovaný, průběžně financovaný I. pilíř (označovaný DB) a doplňkový dobrovolný pilíř tvořený penzijním připojištěním se státním příspěvkem a soukromým životním pojištěním. Ve smyslu dělení v EU lze tento pilíř považovat za III. pilíř. V členských státech EU obvyklý II. pilíř, tj. zaměstnavatelské penzijní systémy, u nás neexistuje.

Problémy budoucího vývoje
Pokud jde o budoucí vývoj, spočívá hlavní problém v tom, že I. pilíř důchodového pojištění je nedostatečně připraven na očekávané rychlé stárnutí české populace, s kterým přímo souvisí problém finanční udržitelnosti systému. Stárnutí populace se v budoucnu projeví zejména ve zhoršujícím se poměru důchodců a plátců pojistného. Dynamika růstu podílu osob starších než 65 let na celé populaci v České republice bude ve světě ojedinělá.

Navrhované změny
Ministr práce a sociálních věcí navrhuje, aby základem reformy I. pilíře důchodového systému byla příprava přechodu ze současného DB systému na povinný, průběžně financovaný, příspěvkově efinovaný systém s pomyslnými osobními záznamy pojištěnců – NDC systém.
V dávkově definovaném systému (označovaném jako DB systém) je důchod předem „určen“, a to buď absolutní částkou, nebo ve vztahu k „předdůchodovým“ skutečnostem (zejména délka doby pojištění a výše příjmů dosažených v rozhodném období). DB systém může být financován průběžně nebo kapitálově – v České republice tvoří současný I. pilíř povinný DB systém, průběžně financovaný (tzn., že vybrané pojistné se použije na úhradu již přiznaných a vyplácených důchodů).
V příspěvkově definovaném systému (označovaném jako DC systém) je předem známa pouze relativní výše příspěvku (příspěvková sazba) a důchod je vypočten s přihlédnutím k částce vedené na osobním záznamu pojištěnce a očekávané době dožití v době přiznání důchodu. Pro příspěvkově definovaný systém bylo obvyklé kapitálové financování a zpravidla se toto uspořádání používalo v oblasti povinného spoření, ve kterém neexistuje žádná solidarita.
Před asi 10 lety však byl ve Švédsku rozpracován návrh DC systému průběžně financovaného (označovaného jako NDC systém). V různých modifikacích byl poté zaveden v Itálii, Polsku a Lotyšsku. Z porovnání států, které se pro NDC systém rozhodly, se ukazuje, že nejlépe je tento systém implementován ve Švédsku, kde byl zaveden v roce 2002 po 10 letech přípravy.
Individuální důchod je v NDC systému vypočten jako podíl celkové částky evidované na osobním záznamu pojištěnce ke dni přiznání důchodu a průměrné doby dožití mužů i žen daného věku platné k tomuto dni.

Hlavní výhody NDC systému spočívají ve:
. vytvoření předpokladů pro jeho dlouhodobou finanční stabilitu při stanovené pojistné sazbě, v těsnější vazbě mezi zaplaceným pojistným a délkou doby dožití na jedné straně a výší důchodu na straně druhé (neboli omezení vnitrogenerační solidarity),
. v pojistně matematické spravedlnosti,
. v odstranění rizika, že v důchodovém systému budou řešeny problémy jiných oblastí (je odolnější proti manipulaci, resp. politickému zasahování).
Systém NDC založený na osobních záznamech pojištěnců jako systém ekvivalentní značně omezuje možnosti uplatnění solidarity uvnitř generace. Při rozhodování o míře sociální solidarity v důchodovém systému je nutné zvážit, jaká míra sociální solidarity je únosná pro zavedení NDC systému, aby se ještě uplatnily jeho výhody. Rozhodování o míře sociální solidarity je vlastně rozhodováním o zavedení NDC systému. Pokud by začaly vznikat požadavky na zavedení příjmové solidarity, znamenalo by to úplné potlačení druhé a třetí z uvedených výhod a zvýšilo by se riziko ohrožení první výhody.
NDC systémem by byly reformovány pouze starobní důchody. Základní povinné důchodové pojištění by bylo vedle NDC systému starobního pojištění (starobní důchody) dále tvořeno DB systémy invalidního pojištění (plné a částečné invalidní důchody) a pozůstalostního pojištění (vdovské, vdovecké a sirotčí důchody). V těch budou muset ale nastat také úpravy, mezi jednotlivými důchody budou platit stanovené proporciální vztahy, a to zejména s ohledem na účel jednotlivých důchodů.

Kdy do důchodu
Nárok na starobní důchod vznikne při dosažení minimální věkové hranice stanovené zákonem, pokud bude na osobním záznamu pojištěnce evidována částka minimálně v takové výši, ze které by mohl být vyměřen plný starobní důchod nejméně ve výši garantovaného minimálního příjmu. Bez ohledu na hodnotu osobního záznamu pojištěnce vznikne nárok na starobní důchod dosažením věku aspoň o 5 let vyššího, než je minimální věková hranice, při získání nejméně 40 roků pojištění nebo při dosažení věku aspoň o 10 let vyššího, než je minimální věková hranice, a získání nejméně 25 roků pojištění. Minimální věková hranice stanovená při zavedení NDC systému se bude upravovat vždy po 6 letech podle vývoje demografických parametrů.

Jak bude vypadat přechod na nový systém
Přechod od stávajícího systému k systému NDC však neznamená, že již nebude nutné udržovat existující DB systém. Tento systém bude nutné dále upravovat a přizpůsobovat ekonomickým a demografickým podmínkám stejně, jako by existoval pouze tento systém.
Záměrem Ministerstva práce a sociálních věcí je realizovat přechod z dosavadní právní úpravy na novou, a to tak, že pojištěncům narozeným v roce 1947 a dříve budou starobní důchody vyměřovány pouze podle stávajícího DB systému, pojištěncům narozeným mezi roky 1948 a 1966 budou přiznávány důchody částečně ze stávajícího DB systému a částečně z nového NDC systému a pojištěncům narozeným v roce 1967 a později budou důchody vyměřovány pouze podle pravidel nového NDC systému.

Doplňkové důchodové systémy
Současně s reformou I. Pilíře musí probíhat i změny doplňkových důchodových systémů tak, aby se staly funkční součástí celého důchodového systému. Změny by měly směřovat zejména k posílení dlouhodobosti systému, k motivaci účastníků k vyšším příspěvkům, k motivaci zaměstnavatele k většímu zapojení do systému, ke zvýšení bezpečnosti a výnosnosti.
Kromě penzijního připojištění se státním příspěvkem a životního pojištění je třeba daňově podpořit i další formy spoření na stáří, jako např. bankovní produkty a podílové fondy. Pod pojmem spoření na stáří je třeba chápat čerpání naspořených prostředků v důchodovém věku a ve formě penze.

Previous Změny od 1. ledna 2004 v organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Next 10. výročí Mezinárodního roku rodiny

About author

You might also like

Důchody

Stav účtu sociálního pojištění – Schodek sociálního pojištění byl ke konci února 700 mil. Kč, očištěný účet byl ale ve 200mil. přebytku

Účet důchodového pojištění spravovaného ČSSZ byl k 28. 2. 2005 v deficitu 1,4 miliardy korun. Ke konci letošního února plátci pojistného na důchodové pojištění zaplatili celkem 39,8 miliardy korun. Naopak

Důchody

Vyšší důchody po vstupu do EU

Členství České republiky v EU nebude mít žádný vliv na výši důchodů. Předpisy, kterými se bude důchodové zabezpečení řídit, zůstávají nadále v kompetenci členských států. Valorizace důchodů po vstupu do

Důchody

Počet poplatníků pojistného roste rychleji než počet důchodců

Letos ke 30. září Česká správa sociálního zabezpečení evidovala celkem 1 957 299 starobních důchodců a 4 793 502 poplatníků pojistného na sociální zabezpečení. Na jednoho starobního důchodce tak přispívalo