Bariéry uplatnění žen na trhu práce
20.8.2004 1252 Views

Bariéry uplatnění žen na trhu práce

V roce 2003 provedlo oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu AV ČR dvě sociologická šetření o postavení žen na trhu práce. Pro Ministerstvo práce a sociálních věcí byl uskutečněn Výzkum veřejného mínění o postavení žen na trhu práce, který byl zaměřen na vnímání genderových nerovností v práci a kombinaci práce a rodiny v životních strategiích mužů a žen. Spolu s Masarykovou Univerzitou v Brně byl za podpory Grantové agentury ČR proveden výzkum Profese ženy a rodinné soužití – rozdíly v názorech českých mužů a žen dvou věkových kategorií. Oba výzkumy se mimo jiné zabývaly otázkou překážek v uplatnění českých žen na trhu práce. V následujícím textu představíme jednak bariéry pracovního uplatnění žen tak, jak je vnímá celá populace, a jednak srovnání názorů na překážky pracovního uplatnění žen generace dnešních vysokoškolských studentů a generace jejich rodičů.

Vysoký význam pracovních rolí v životě českých žen je již několik generací naprosto nezpochybnitelný a ekonomická aktivita žen je nutnou podmínkou udržení životní úrovně většiny českých rodin. Přesto na českém trhu práce přetrvávají genderové nerovnosti a skryté formy diskriminačního chování jsou stále v praxi i přes legislativní zákaz diskriminace vůči ženám uplatňovány. Většina české populace (77 %) si myslí, že při srovnání postavení mužů a žen na trhu práce je jasné, že ženy obecně nebo některé skupiny žen jsou znevýhodněny. Horší pozici žen si nejlépe uvědomují ženy samotné. 36 % žen oproti pouze 14 % mužům si myslí, že ženy jsou na trhu práce jednoznačně znevýhodněny. Polovina ženské, ale i mužské populace se domnívá, že znevýhodněny jsou v práci pouze některé skupiny žen. Pouze desetina žen (11 %), ale celá třetina mužů (32 %) je toho názoru, že v postavení mužů a žen není podstatný rozdíl. O tom, že v práci jsou znevýhodněny některé skupiny mužů, je přesvědčeno jen 1 % žen a 3 % mužů.*

Výzkum veřejného mínění o postavení žen na trhu práce odhalil fakt, že 33 % mužů a 40 % žen má osobní zkušenost se znevýhodněním v práci oproti ostatním spolupracovníkům. Na otázku „Máte pocit, že jste někdy byl(a)v práci oproti ostatním znevýhodněn/a, odpovědělo 32,6 % mužů ano a 67,4 % ne, zatímco kladně odpovědělo 39,7 % žen a 60,3 % žen na položenou otázku reagovalo zápornou odpovědí. Muži a ženy však připisují tomuto znevýhodnění zcela odlišné důvody. U žen hraje jednoznačně hlavní roli pohlaví a to v 54 % všech případů (ale jen v 10 % případů mužů), následuje věk u 45 % žen a vzdělání u 38 % žen. U mužů jsou třemi nejčastějšími důvody znevýhodnění: věk (51 %), vzdělání (40 %) a zdravotní stav (23 %). Pohlaví jako důvod znevýhodnění, které muži osobně zažili je pro ně až na posledním místě spolu se znevýhodněním z důvodu rasy a národnosti.

Dalším zjištěním z tohoto výzkumu, které je nepochybně významné pro formulaci sociálně politických strategií a opatření, byla identifikace 5 nejvíce znevýhodněných skupin na trhu práce. Skupiny, které jako 5 nejvíce znevýhodněných zvolili muži i ženy nejčastěji, tvoří: ženy s dětmi v předškolním věku, lidé s nízkým vzděláním, ženy staršího věku, ženy po mateřské dovolené a lidé zdravotně handicapovaní. Bariéry uplatnění žen na trhu práce, box Podrobná studie výsledků Výzkumu veřejného mínení o postavení žen na trhu práce je dostupná na http://www.mpsv.cz/files/clanky/712/zprava.pdf.

Cílem výzkumu Profese ženy a rodinné soužití – rozdíly v názorech českých mužů a žen dvou věkových kategorií na roli ženy, který v roce 2003 provedla Masarykova Univerzita v Brně spolu se Sociologickým ústavem AV ČR** , bylo srovnání názorů generace vysokoškolských studentů a generace jejich rodičů a zkušeností rodičů s očekáváním generace dětí.

Tento typ výzkumu dává možnost porovnat proměnu názorů, zkušeností a plánů z generace na generaci. Matek VŠ studentů a studentek jsme se ptali na to, jak hodnotí své minulé úspěchy při hledání zaměstnání a pozice, které chtěly dosáhnout. Jejich hodnocení vlastní zkušenosti jsme srovnali s očekáváním vlastních budoucích úspěchů studentek vysokých škol – generace jejich dcer. V tabulce 1. můžeme vidět, že studentky jsou ve svém očekávání úspěchů se získáním zaměstnání významně pesimističtější, než je generace jejich matek v hodnocení své vlastní zkušenosti, alespoň pokud jde o problémy a náročnost hledání místa. O polovinu méně studentek (20 %) než jejich matek (41 %) si myslí, že nebude mít s hledáním zaměstnání problémy, vedle toho jednou tolik studentek (64 %) než matek (35 %) se domnívá, že místo sice nalezne, ale jednoduché to nebude. Naopak zhruba každá osmá matka studentek a studentů vůbec nezískala zaměstnání a pozici, o které stála. To očekává pouze zanedbatelná 2 % studentek.

Tabulka 1: Hodnocení svých minulých (matky studentů a studentek VŠ) a budoucích (studentky) úspěchů v získávání zaměstnání/pozice, kterou chtěla (chce) dosáhnout (v %)
Bariéry uplatnění žen na trhu práce, tab. 1 V názorech studentek na své budoucí šance v zaměstnání se projevuje nejistota – daná jednak reflexí reálných šancí žen získat zaměstnání a hrozbou nezaměstnanosti i diskriminace a jednak nedostatkem zkušeností – kdy očekávají určité problémy, ale zároveň věří, že zvolené zaměstnání získají. Již menší šance vidí studentky pro dosažení vybrané pozice. Matky naproti tomu příliš nerozlišují mezi hodnocením svých úspěchů v získání zvoleného zaměstnání a pozice. Tyto výsledky ukazují na proměnu společenských podmínek. Generace matek VŠ studentek hledala své zaměstnání převážně v době, kdy bylo jistotou “být zaměstnána”, v současnosti však mají jejich dcery příležitost, i když často ztíženou diskriminačními mechanismy, nalézt zaměstnání a pozici podle svých představ a to je v jejich plánech prioritou.

V otázce hodnocení postavení žen na trhu práce se v různých ohledech obě sledované generace od sebe poměrně výrazně odlišují. Výzkum se mimo jiné zaměřil na konkrétní překážky uplatnění žen v práci a v postupu v kariéře tak, jak je vidí studenti vysokých škol, a ve srovnání se zkušeností jejich rodičů. Na pracovní pozici žen mají zejména vliv jejich rodinné role, resp. genderové stereotypy v myšlení společnosti promítnuté např. do uvažování potenciálních zaměstnavatelů o tom, že rodinné role jsou pro většinu žen takovou zátěží, která jim znemožňuje plně se věnovat práci, a zpětně i odhad šancí na trhu práce jednotlivých aktérů v konkrétních životních situacích. Přesně ve shodě s výzkumy genderových vztahů na trhu práce, které byly provedeny v poslední dekádě, je v popředí nejvýznamnějších překážek v uplatnění žen na trhu práce mateřská a rodičovská dovolená a péče o předškolní a školní děti. Péče o děti byla sice považována za znevýhodňující faktor pro matky studentů a studentek, ale alarmující je, že generace jejich dětí – studentů – dnes ještě významně častěji počítá s touto překážkou. Naopak generace studentů nepovažuje tak často jako generace jejich rodičů za překážku pracovního uplatnění žen péči o domácnost. To by mohlo znamenat buď očekávání (plánování) rovnoměrného rozdělení péče o děti v rodinách, které založí současní VŠ studenti, nebo plánování častějšího využívání placených služeb pro práci v domácnosti.

V tomto výzkumu, který porovnává postoje a názory dvou generací, jsme testovali jednotlivé okolnosti, které byly překážkami v uplatnění žen generace matek VŠ studentů a studentek, a překážky, které očekávají studentky při svém uplatnění v práci ve srovnání s názory jejich kolegů studentů na překážky, které mohou potkat současné ženy. Generace dnešních vysokoškoláků považuje za dvě hlavní budoucí překážky v uplatnění mladých žen v práci mateřskou a rodičovskou dovolenou (77 % studentek a dokonce 91 % studentů) a péči o (předškolní a školní) děti (61 % studentek a 73 % studentů). Naproti tomu ze zkušenosti generace jejich matek a otců vyplývá, že pro matky studentů a studentek byly tyto dvě bariéry významně menším problémem, než jak očekává generace jejich dětí (viz tabulku 2.).

Mateřská dovolená byla pro matky překážkou ve 48 % (otcové o svých partnerkách odhadují mateřskou dovolenou jako problém v 56 %) a péče o děti znamenala bariéru pro 44 % matek (otcové odhadují 47 %). Překážkou, kterou naopak za méně významnější než generace rodičů považuje pro uplatnění žen generace studentů a studentek, je péče o domácnost. Diskriminaci žen na trhu práce vidí jako závažnější problém generace studentů a studentek (20 % studentek, 39 % studentů) než generace jejich rodičů (17 % matek, 12 % otců). To může být způsobeno nejen vznikem nových forem genderových nerovností v práci, ale také v posledních letech rostoucí společenskou diskusí o existenci diskriminace na základě pohlaví, kterou sledují více mladí lidé a vysokoškoláci.

Tabulka 2: Srovnání okolností, které byly překážkami v uplatnění nebo postupu žen na trhu práce (matky, otcové VŠ studentů a studentek) a očekávání těchto překážek u studentů a studentek VŠ v budoucnosti. Součet odpovědí určitě ano a spíše ano v %.

Výroky:
Matky: Následující okolnosti byly překážkami v mém uplatnění nebo postupu na trhu práce.
Otcové: Domnívám se, že následující okolnosti byly překážkami v partnerčině uplatnění nebo postupu na trhu práce.
Studentky Očekávám, že následující okolnosti budou překážkami v mém uplatnění nebo postupu na trhu práce.
Studenti: Domnívám, se, že následující okolnosti mohou být u žen – mých kolegyň z VŠ – překážkami v uplatnění nebo postupu na trhu práce.

Bariéry uplatnění žen na trhu práce, tab2

Česká populace je stále více senzitivní k genderovým nerovnostem na trhu práce. Častější reflexe bariér, situací a postupů, které ženy v práci oproti mužům znevýhodňují, je způsobena různými faktory, mezi nimiž jsou významné:
● Vznikají nové formy diskriminace žen v práci (zejména nepřímá diskriminace) a v některých sektorech trhu práce rostou nerovnosti, přetrvávající z minulých období,
● Média častěji diskutují otázky genderové rovnosti,
● Pracovní uplatnění je stále důležitější životní hodnotou a to zejména v případě ženské populace,
● Nejistota zaměstnání a pracovní pozice roste a nezaměstnaností jsou ohroženy výrazně více ženy.

Nejvýznamnější bariéry, které způsobují znevýhodnění nebo diskriminaci žen v práci, jsou spojeny s mateřskou rolí žen. Mateřská a rodičovská dovolená a péče o děti jsou vnímány generací studentů, kteří založení rodiny teprve plánují, jako výrazně významnější překážka, než jak ji reflektuje generace jejich rodičů ze své vlastní zkušenosti. Také obecně celá populace vnímá ženy s dětmi jako jednu ze skupin nejčastěji vystavených diskriminaci v práci. V situaci, kdy třetina mužů a dvě pětiny žen zažilz osobně znevýhodnění v práci oproti ostatním a studenti a studentky vysokých škol považují diskriminaci za větší bariéru pro uplatnění žen v práci, než jak hodnotí vlastní zkušenost generace jejich matek, pak vzrůstá nejistota ohledně šancí na získání zvoleného zaměstnání žen, které v současnosti na trh práce vstupují. Otázkou zůstává, jak se s touto situací studentky vysokých škol při vstupu na trh práce reálně vyrovnají a jak využijí svůj vzdělanostní potenciál, který v rámci ženské populace výrazně zvyšuje šance na úspěch v zaměstnání.

*Data jsou z Výzkumu veřejného mínění o postavení žen na trhu práce, který v roce 2003 pro MPSV (project č. HS101/03) provedlo oddělení Gender & sociologie a Centrum pro výzkum veřejného mínení Sociologického ústavu AV ČR na repezentativním vzorku populace ČR: 1067 respondentů (521 mužů, 526 žen).
** Je třeba upozornit, že výzkumný vzorek studentstva ani rodičovské generace nebyl reprezentativní. Dotázáno bylo celkem 537 respondentů. Výzkumný soubor obsahoval stejný počet mužů a žen, ale dvojnásobný počet respondentů z rodičovské generace než respondentů z generace jejich dětí. Dotazováni byli totiž nejdříve studenti a studentky, a posléze vždy oba rodiče dotázaných studentů a studentek. To znamená, že z každé rodiny se výzkumu zúčastnili celkem 3 lidé.

Previous Rovnost žen a mužů se promítne do tvorby zákonů
Next Černé mzdy znamenají nižší důchod

About author

You might also like

Rodina

Neplodnost

Důvody neplodnosti jsou velmi různorodé. Plodnost není neměnná, ale každý jednotlivec podléhá více či méně její silným výkyvům. Dokonce i mezi mladými páry může nadměrný stres nebo těžká psychická zátěž

Rodina

S. Nálepková: Domácí násilí je velký problém

V poslední době je problematice domácího násilí věnováno v médiích více prostoru, a jak se zdá, zaslouženě. Podle sociologických výzkumů trpí v České republice projevy domácího násilí až 16 %

Rodina

Kdy má provedení IVF naději na úspěch?

Žena není starší než 45 let, Děloha a alespoň jeden vaječník jsou funkční, V spermiogramu muže jsou prokázány spermie, nebo jsou alespoň tvořeny ve varlatech. Jak IVF probíhá? In vitro